Statistiky Zdravotnické záchranné služby vykazují rostoucí počet volajících občanů, kteří požadují ošetření a transport do zdravotnického zařízení. Jen v loňském roce výjezdové skupiny Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina vyjížděly k 45 tisícům případů. Podle Petra Novotného, náměstka ředitelky Zdravotnické záchranné služby, jde o reakci veřejnosti na nabídku služby, která je k dispozici 24 hodin denně. V obdobném režimu se stejnými dopady funguje v regionu i pět krajských nemocnic. Vytíženost výjezdových skupin stále narůstá i přesto, že se díky vedení kraje podařilo navýšit počet výjezdových základen a absorbovat tak zvýšenou poptávku po přednemocniční péči. I přesto stále narůstá doba, kdy operační středisko nemá k dispozici volnou výjezdovou skupinu k akutnímu zásahu,“ říká ředitelka Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina Vladislava Filová.

Vedení záchranné služby si je vědomo toho, že řada stavů by měla být řešena buď návštěvou praktického lékaře nebo lékařské pohotovostní služby, nicméně však upozorňuje, že volající laik často nemusí být schopen posoudit nutnost zásahu záchranné služby. Zdravotnická záchranná služba tak bohužel stále častěji nahrazuje návštěvu u praktických lékařů, kteří neordinují o víkendech a v některých oblastech je jich také nedostatek nebo chybí.

Další problémovou skupinou jsou ti, kteří neřeší své zdravotní problémy návštěvou praktického lékaře nebo ambulantního specialisty a volají rovnou na tísňovou linku 155, která je určena k řešení případů vážného ohrožení života nebo zdraví. Ohroženi jsou pak pacienti, kteří zásah záchranné služby skutečně potřebují a místo toho, aby u nich byla výjezdová skupina co nejdříve, tak na její příjezd musí čekat déle. Je to tím, že nejbližší výjezdová skupina zasahuje u případu, který by bylo možné řešit jinak, a volající musí čekat na příjezd záchranky ze vzdálenější výjezdové základny.

Zdravotnická záchranná služba Kraje Vysočina má k dispozici 21 výjezdových základen rozmístěných po celém regionu.

Povinnost podat přehled OSVČ platí pro všechny OSVČ bez rozdílu druhu výdělečné činnosti, tj. hlavní nebo vedlejší, a i pro ty, které nebyly povinny podat daňové přiznání. Přehled OSVČ jsou podnikatelé či živnostníci povinni podat na předepsaném tiskopise okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ), u které jsou evidováni (registrováni), a to nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měli podat daňové přiznání. Nemají-li OSVČ posunut termín pro podání daňového přiznání, jsou povinny podat přehled OSVČ nejpozději právě do úterý 2. května.

Delší termín platí jen pro některé

Jen ty OSVČ, kterým daňové přiznání zpracovává daňový poradce, mají čas do 1. srpna. Podmínkou delšího termínu však je, že tuto skutečnost doloží OSSZ rovněž do úterý 2. května 2017. Pro OSVČ, které nemají povinnost podávat daňové přiznání, je termínem pro podání přehledu OSVČ datum 31. 7. 2017.

Doplatek je nutné uhradit do 8 dnů

Případný doplatek na pojistném, který může vzniknout zúčtováním celého roku, musí OSVČ zaplatit nejpozději do osmi dnů po dni, ve kterém podala nebo měla povinnost podat přehled OSVČ. Nepřesáhne-li jeho výše 10 000 Kč, je možné zaplatit ho v hotovosti v pokladně příslušné OSSZ. Doplatek musí být ve lhůtě do 8 dnů připsán na účet OSSZ.

„Pozor by si měly dát OSVČ, které nemají zaplacené pojistné nebo penále z předchozích let. Pokud jim v přehledu OSVČ za rok 2016 vyjde doplatek, tyto peníze musí OSSZ v souladu se zákonem použít na úhradu dluhu z minulých let, jestliže ho eviduje. Doplatek za rok 2016 tak může zůstat neuhrazený a do data jeho úplného zaplacení nabíhá za každý den prodlení penále. Podnikatelům či živnostníkům, kteří mají vůči OSSZ dluh na pojistném na sociální zabezpečení nebo nepodali během své samostatné výdělečné činnosti všechny přehledy OSVČ, nemůže být toto období samostatné výdělečné činnosti započítáno do doby důchodového pojištění, lidově odpracovaných let,“ upozornil ústřední ředitel ČSSZ Jiří Biskup.

Podáním přehledu OSVČ se změní zálohy

Od měsíce podání přehledu OSVČ se platí zálohy v nové výši, vypočtené podle daňového základu, který byl dosažen v loňském roce. Je-li vypočtený vyměřovací základ nižší než minimální, platí se zálohy z minimálního vyměřovacímu základu stanoveného pro rok 2017. Minimální výše záloh se liší podle toho, zda jde o hlavní či vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. U „hlavní“ OSVČ činí minimální záloha na pojistné na důchodové pojištění 2 061 Kč měsíčně, u „vedlejší“ OSVČ je to 825 Kč, pokud její daňový základ dosáhl v roce 2016 určené rozhodné částky nebo se přihlásila k důchodovému pojištění na rok 2017.

Tiskopis ČSSZ je současně kalkulačkou pro správný výpočet pojistného a nových záloh Elektronický interaktivní tiskopis Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2016 významně usnadní práci, funguje totiž jako kalkulačka pro výpočet pojistného a nových záloh. Je však třeba správně vyplnit 5 řádků (řádek 18., 26., 27. + 28. a 39). Tiskopis sám ostatní údaje spočítá automaticky.

Právě díky elektronickému vyplnění tiskopisu ČSSZ a při správně zadaných údajích, se mohou OSVČ, které by jinak údaje zdlouhavě doplňovaly ručně, vyvarovat neopravitelných chyb při určování minimálního vyměřovacího základu. Tiskopis ČSSZ po vyplnění všech povinných polí OSVČ uloží a pohodlně elektronicky odešle na OSSZ. Nemá-li OSVČ datovou schránku nebo uznávaný elektronický podpis, vyplněný interaktivní tiskopis vytiskne a podá OSSZ v papírové podobě.

Detailní Pokyny k vyplnění Přehledu, řádek po řádku, naleznou podnikatelé či živnostníci na webu ČSSZ v oddíle Tiskopisy OSVČ.

Na místě pacienti podstoupili pohovor s lékařkou a bezbolestné a jednoduché vyšetření novým dermatoskopickým přístrojem. V ambulanci, která byla v tento den zaměřená pouze na vyšetřování znamének, prohlédla lékařka Zuzana Nevoralová 92 pacientů.

K okamžitému vyříznutí s podezřením na atypický névus nebo nádor odesláno pět osob, tři byli ošetřeni pro přednádor, dalším deseti bylo doporučeno dlouhodobé sledování pro atypické névy, což jsou hnědé útvary větší velikosti, nepravidelného tvaru či zbarvení. „Hlavním smyslem Dne melanomu je upozornit, že pacienti se musí vyšetřovat a kontrolovat a také se chránit před sluníčkem,“ upozorňuje lékařka.

Nejmladší vyšetřenou pacientkou byla tří letá slečna, nejstarší 81 ti letá žena. Většinu zájemců tvořily stejně jako loni ženy, konkrétně 59 z celkového počtu pacientů. Letos byl věkový průměr pacientů opět nižší, než předchozí roky a to mezi 20-40 lety.

Účelem jeho návštěvy bylo seznámení se s chodem organizace a sociálními a zdravotními službami, které Oblastní charita poskytuje.

Návštěva se začala v hlavním sídle jihlavské Charity na Jakubském náměstí 2. Zde byl pan náměstek seznámen s investičním projektem, který zahrnuje rekonstrukci budovy Žižkova 108 pro provozování sociálních služeb sociálně znevýhodněným občanům.

Navštívil zde také Charitní ošetřovatelskou službu, která pečuje o nemocné v domácím prostředí. Poté zavítal do Erka, nízkoprahového zařízení pro děti a mládež, kam docházejí děti a mládež, především z romské etnické menšiny.

Pan Výborný byl v rámci návštěvy seznámen i s fungováním adiktologických služeb. Tedy služeb pro osoby ohrožené závislostmi. V kontaktním a poradenském Centru U Větrníku pana náměstka zaujala například práva a pravidla, kterými se uživatelé mají řídit. Navštívil i prostory nově vzniklé adiktologické ambulance. Setkal se i s pracovníky Následné péče Jihlava, která pomáhá lidem, kteří prošli léčbou závislosti, vytvářet podmínky k tomu, aby mohli i nadále úspěšně abstinovat a začlenit se zpět do běžného života.

Cesta pana náměstka vedla i na Sídliště U Pivovaru, kde navštívil dvě služby zde sídlící - Centrum primární prevence a Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Vrakbar Jihlava.

V Mahenově ulici navštívil odlehčovací službu Adapta Jihlava, kde zrovna probíhala aktivizační činnost s uživateli. Seznámil se tu také s fungováním Terénních programů SOVY. Cílem této služby je předcházení sociálnímu vyloučení, potažmo snižování míry sociálního vyloučení rodin i jednotlivců a jejich začleňování do společnosti. Podrobně zde byl také vtažen do problematicky inkluze a projektu, který se tímto tématem zabývá. Projekt nese název Společně a úspěšně v Jihlavě. Město Jihlava je partnerem tohoto projektu.

Na závěr celé návštěvy se pan Výborný přesunul zpět do hlavního sídla Oblastní charity Jihlava, kde si vyposlechl, jak funguje terénní domácí hospicová péče Bárka.

Během rozhovorů s pracovníky sociálních služeb několikrát vyvstalo téma sociálního bydlení pro některé cílové skupiny. Zaznělo také téma pronájmů prostor, v nichž služby Oblastní charity Jihlava sídlí.