Ofici�ln� Web m�sta Jihlavy

Kl�ter minorit� v Jihlav�...CWBC: Country music of Highland...

�tvrtek Zp�t na hlavn� str�nku... 19.1 2023


(pokud chcete vlo�it sv�j inzer�t, p�e�t�te si zde jak na to...):

D�m, zahrada
Reklama v Regionalistu...




Nov� fotografick� web Tom�e Bla�ka
6.9.2011 (13:20) - Pr�v� spu�t�n na adrese www.fotospoj.cz
Alba, fotografie, report�e, sloupky - www.fotospoj.cz

� zde si v na�� reklamn� samoobsluze m��ete p�idat sem na tyto str�nky svoj� vlastn� reklamu �i inzer�t!

Reklama v Regionalistu...



Reklama v Regionalistu...




Revue Regionalistu:

Zem�t�esen� roku 1328: Z�nik Star� Jihlavy
A�koli p��m� popis zat�m nejv�t��ho zem�t�esen� v historii na�eho m�sta roku 1328 nikde v archivech prakticky neexistuje, jeho n�sledky byly v Jihlav� patrny po mnoho dal��ch stolet�.
cel� �l�nek...


V�ro��: Do na�� doby se vr�tili mu�edn�ci...
�Bo�e posp� mi na pomoc - sly� na�e vol�n� �eptaj� rozpraskan� rty kn��... Do slov tich� modlitby sk��pot �elezn�ch vrat a dupot t�k�ch bot dozor� po chodb�ch v rann� tm�. Tak po��n� ve t�i hodiny r�no �hodinka Laudes�, rann�ch chval brevi��e, v podzem� jihlavsk� v�znice. Posledn� rann� chv�ly na tomto sv�t�, kter� se ve sv�m pozemsk�m �ivot� modl� kn�� Franti�ek Pa�il a V�clav Drbola.
cel� �l�nek...


Tajemn� zahrada a jej� zakladatel
V m�stech budovy b�val�ho okresn�ho ��adu v Jihlav� v Tolst�ho ulici vedle dne�n�ho kina Sokol se je�t� v 30. letech 20. stolet� nach�zela zahrada obehnan� zd�. Tajemn� kout v centru Jihlavy, do jeho� �trob se jen m�lokomu poda�ilo proniknout. Zahrada lidumila a osv�cen�ho jihlavsk�ho l�ka�e, doktora Leopolda Fritze.
cel� �l�nek...


Most v �dol� mord�
Na �zem� dne�n�ho Rant��ova u Jihlavy byl p�vodn� pouze brod. Ve 13. stolet� v�ak za�ali p�ich�zet z N�mecka kolonist� a tak okolo brodu vyrostla ves Rant��ov, n�mecky Fussdorf. Ob� jm�na - �esk� i n�meck� - si tato obec nad brodem p�es �eku Jihlavu podr�ela a� do roku 1945, kdy do�lo k odsunu velk� ��sti p�vodn�ho obyvatelstva Jihlavska.
cel� �l�nek...


Pro� d�vn� jihlavsk� adventn� v�nec m�l sv��ek �est?
M�j d�de�ek v�dy vypr�v�l, �e z d�tstv� pr� pamatoval, jak mnoh� jihlavsk� adventn� v�nce m�ly - kdov�pro�? - nam�sto �ty� dokonce �est sv��ek... Nikdy jsem to nech�pal. A a� v posledn�ch l�tech tu��m, �e mohl m�t pravdu.
cel� �l�nek...


Z jihlavsk�ch popravi��
Jedno z mnoha jihlavsk�ch popravi��. Dnes lokalita ur�en� ke stavb� rodinn�ch domk�, popravi�t� na Krkav��m vrchu. Tento zdaleka viditeln� jihlavsk� kopec nad Tele�skou ulic� nad Skalkou se prom�nil v poprav�� vrch v roce 1582. A dodnes jsou zde uprost�ed pole um�st�ny �elezn� k��e. Toto v�jime�n� jihlavsk� popravi�t� na Krkav��m vrchu se specialisovalo zejm�na na popravy p��slu�nic n�n�ho pohlav�.
cel� �l�nek...


��jen 1918 v Jihlav�...
Kdy� p�ed 100 lety, v ��jnu roku 1918, bylo po tis�cilet� sv� existence zru�eno Kr�lovstv� �esk� a Markrabstv� moravsk� - a v Praze byla vyhl�ena �eskoslovensk� republika - v Jihlav� se ned�lo v�bec nic. M�sto si d�l �ilo sv�m ustaran�m �ivotem na konci v�lky a prakticky nikdo se zde o ud�losti ve vzd�len� Praze p��li� nestaral.
cel� �l�nek...


Svat� V�clav mistra �lezingera u Minorit�...
Doslova v posledn� chv�li zachr�n�n� d�lo socha�e Jaroslava �lezingera je dodnes k vid�n� v chr�mu Nanebevzet� Panny Marie v ulici Matky Bo�� v Jihlav�. Je j�m svat� V�clav, posledn� mistrovo d�lo...
cel� �l�nek...


L�ska, kter� p�e�ila smrt o 13 let
Na po��tku 16. stolet� byl majitelem pern�tejnsk�ho panstv� Jan z Pern�tejna. Kdy� tento �lechtic kolem roku 1526 ovdov�l, o�enil se podruh� s urozenou pan�, Hedvikou se �elmberka. Tato druh� l�ska pana Jana a jeho �eny Hedviky nakonec byla natolik siln�, �e p�e�ila i jejich smrt...
cel� �l�nek...






Zp�t nahoru na obsah...

Hasi�i z elektr�rny v Dukovanech zasahuj� v jej�m okol� st�le �ast�ji, pom�haj� i zatoulan�m zv��at�m
Po�et z�sah� v okol� Jadern� elektr�rny Dukovany, na kter� byli jej� hasi�i v roce 2022 p�ivol�ni, vzrostl na hodnotu 61. Pokra�uje tak rostouc� trend, kdy jsou elektr�ren�t� hasi�i d�ky sv� bl�zkosti a profesn� vybavenosti povol�v�ni Krajsk�m opera�n�m st�ediskem HZS �R k samostatn�mu nebo spole�n�mu z�sahu na �zem� obou kraj� Jihomoravsk�ho a Vyso�ina.
"Mimo elektr�rnu poskytuj� dukovan�t� hasi�i svoji pomoc p�edev��m p�i dopravn�ch nehod�ch, po��rech, z�chran� lidsk�ch �ivot� nebo technick�ch pomoc�ch. S ohledem na rostouc� po�et z�sah� v okol� elektr�rny �EZ v uplynul�m roce vybavil dukovanskou hasi�skou jednotku dv�ma prvoz�sahov�mi vozidly, kter� jsou vybaveny v��m pot�ebn�m pro profesion�ln� proveden� prvotn�ho z�sahu, v�etn� hydraulick�ch n��ek, AED defibril�toru nebo vybaven� lezeck� skupiny," uvedl tiskov� mluv�� Jadern� elektr�rny Dukovany Ji�� Bezd�k.

�Pomoc podnikov�ch hasi�� je vedle �etn�j��ch spoj� autobusov� dopravy, slu�eb praktick�ch a zubn�ch l�ka��, rehabilitac�, l�k�rny nebo po�tovn�ch slu�eb dal��m p��nosem, kter�m se p�i v�rob� bezemisn� elektrick� energie sna��me obyvatel�m regionu dlouhodob� pom�hat a v p��pad� nouze poskytovat rychlou a profesion�ln� pomoc,� p�ibli�uje p��nosy spojen� s provozem elektr�rny Roman Havl�n, �editel Jadern� elektr�rny Dukovany.

�Pro v�echny je lep��, kdy� podobn� z�sahy nejsou pot�eba. Jsme ale r�di, �e i touto cestou m��eme na�emu okol� pomoci,� poznamenal Bohdan Zronek, �len p�edstavenstva �EZ a �editel divize jadern� energetika.

Hasi�sk� z�chrann� sbor v Jadern� elektr�rn� Dukovany m� 70 zam�stnanc�. Jejich hlavn� celoro�n� n�pln� jsou p�ev�n� technick� pomoc, dohled, kontrola a asistence p�i �dr�b� a modernizaci za��zen� elektr�rny, kter�ch jsou v dob� odst�vek blok� stovky. V uplynul�m roce m�li v elektr�rn� 1089 v�jezd�, z toho 688 asistenc� a dohled�, 331 technologick�ch pomoc� a jeden�ctkr�t poskytovali zdravotn� pomoc. Rozmanitost jejich z�sahu je d�na tak� p��tomnost� v��kov�ch budov a specifick�m prost�ed�m. Proto mezi v��tem z�sah� najdeme nap��klad i ji�t�n� osob, z�chranu osob z v�tah� nebo z�chranu zatoulan�ch zv��at. Jedn�m takov�m z�sahem byl loni v kv�tnu i odchyt bobra, kter� v rann�ch hodin�ch dorazil a� p�ed informa�n� centrum nebo prosincov� odchyt zaj�ce u v�stupu z elektr�rny. Oba za pomoci hasi�� skon�ili v bezpe�� ve voln� p��rod�.
- tz -



Zp�t nahoru na obsah...

Prezenta�n� j�zdy pro ve�ejnost na nov� trolejbusov� trati do Jihlavy - Bed�ichova v ned�li
V ned�li 22. ledna od 9.30 hodin do 15.40 hodin se uskute�n� prezenta�n� j�zdy pro ve�ejnost na nov� trolejbusov� trati do Bed�ichova. Jihlavan� si tak budou moci zdarma vyzkou�et j�zdu na nov�ch trolejbusov�ch link�ch G a H. do Bed�ichova a do pr�myslov� z�ny P�vov.
Pl�nov�ny jsou spoje G a H v�dy jednou za hodinu. Prvn� "g��ko" bude odj�d�t v 9:40 z Horn�ho Kosova a dal��ch �est spoj� po hodin� a� do 15:40. Z Anton�nova Dolu vyjede linka G v�dy jeden�ct minut po cel� a o p�l p�ijede na Chlumovu. Prvn� "h��ko" vyjede z kone�n� zast�vky Bosch v 9:47 a posledn� ve 14:47 s t�m, �e v�dy v celou p�ijede trolejbus H na mal� termin�l Chlumova. "G��ko" bude v�dy v celou v �erven�m K��i a dv� minuty po cel� na kone�n� v Anton�nov� Dole. Ob� linky maj� hodinov� interval.

Spoje linky G budou vedeny parci�ln�m trolejbusem �koda 32 Tr. Spoje linky H budou vedeny nov�m trolejbusem �koda 26 Tr v karoserii od spole�nosti Solaris, kter� bude p�i t�to p��le�itosti prezentov�n cestuj�c�m.

Na obou nov�ch tras�ch je po cel� den j�zdn� zdarma. J�zdn� ��dy platn� v ned�li 22. ledna 2023 na link�ch G a H najdete na webu www.dpmj.cz

Investorem projektu Roz���en� trolejbusov� dopravy Jihlava - sever je statut�rn� m�sto Jihlava. Stavba nov�ch trolej�, sloup�, trafostanic a p�idru�en�ho ve�ejn�ho osv�tlen� vy�la celkov� na 134,3 milion� korun bez DPH. Realizace stavby je spolufinancovan� z Opera�n�ho programu Doprava 2014 - 2020, kde p�edpokl�dan� v��e dotace bude �init cca 98 milion� korun.
Radovan DAN�K



Zp�t nahoru na obsah...

V muzeu v Humpolci si mohou z�jemci prohl�dnout modely letadel
V�stava RC leteck�ch model� v Muzeu Dr. Ale�e Hrdli�ky v Humpolci na Pelh�imovsku nab�z� k vid�n� r�diem ��zen� a do detailu proveden� modely letadel model��� Leteck�ho model��sk�ho klubu Ji�ice a to o velikosti a� t�i metry.
Nejv�t�� modely maj� rozp�t� k��del 3,75 metru. K vid�n� je i patn�ctikilogramov� pr�kovac� letadlo, v�tron�, hydropl�ny i jedno proudov� letadlo nebo model n�meck�ho bombard�ru.
Krom� letadel vystavili model��i i pohybliv� figur�ny pilot�, kter� jsou schopn� reagovat na letov� situace v ��zen�m modelu, t�eba naklon�n�m hlavy.

Leteck� model��sk� klub Ji�ice m� 30 �len�. Klub zalo�il Farka spolu s dal��mi model��i v roce 2006 a jeho nejv�t�� akc� je Ji�ick� show, kter� se kon� na leti�ti v Ji�ic�ch nedaleko Humpolce.

V�stava RC leteck�ch model� ve v�stavn�m s�le na Doln�m n�m�st� Muzea dr. A. Hrdli�ky v�Humpolci potrv� do 29. ledna a otev�en� je v��ter�, �tvrtek, p�tek od osmi do dvan�cti a od 13. do 16. hodin, ve st�edu od osmi do dvan�cti a od 13. do 17. hodin, o�v�kendu pak od deseti do 16. hodin, posledn� den 29.�ledna bude otev�eno od deseti do dvan�cti hodin.
- red -



Zp�t nahoru na obsah...

Baz�n E. Ro�ick�ho v Jihlav� je kv�li poru�e vzduchotechniky a� do odvol�n� pro ve�kerou ve�ejnost uzav�en
Baz�n E. Ro�ick�ho v Jihlav� je od �tvrtka 19. ledna od t�in�cti hodin a� do odvol�n� uzav�en� pro v�uky plav�n� d�t� z mate�sk�ch a z�kladn�ch �kol, tr�ninky plaveck�ho odd�lu, komer�n� pron�jmy baz�nu a plav�n� ve�ejnosti. D�vodem je porucha na vzduchotechnice v baz�nov� hale. Porucha nastala dnes, ve �tvrtek 19. ledna kr�tce p�ed polednem, kdy se po�kodily pojistky a n�sledn� odtah vzduchu z baz�nov� haly. Uvedl to Martin M�lek, mluv�� Slu�eb m�sta Jihlavy, kter� baz�n provozuj�. Dodal, �e v provozu jsou st�le t�locvi�ny, ku�elna i sauna
D�ky tomu, �e vzduchotechnika neb��, tak nedoch�z� na baz�n� k v�m�n� vzduchu a hala se neodv�tr�v�. N�sledn� vznik� enormn� vlhkost, kter� se nyn� pohybuje kolem 85 procent. tak�e se ros� skla a �patn� se v t�chto podm�nk�ch d�ch�. Moment�ln� je tohle prost�ed� zcela nevhodn� pro plav�n�. "Kdybychom v�razn� sn�ili teplotu v baz�nov� hale a oh�ev vody, aby nedoch�zelo k jej�mu odpa�ov�n�, tak by byla zase n�v�t�vn�k�m zima", vysv�tlil Martin M�lek.

Doplnil, �e v p�tek 20. ledna nastoup� specializovan� firma NEKO KLIMA, s.r.o., kter� jednak zjist� rozsah poruchy na vzduchotechnice a tak� se ji pokus� co nejd��ve opravit.

Porucha na vzduchotechnice byla i na konci lo�sk�ho roku od 26. 12. 2022 do 5. 1. 2023, kdy se po�kodil frekven�n� m�ni� a baz�n byl tak� uzav�en.
Odst�vka kv�li podobn� z�vad� byla v minulosti je�t� 30. 11. 2018. Tehdy p�estal fungovat vysoko frekven�n� m�ni� ��zen�, kter� m�l na starost chod elektromotoru ventil�toru.
- red -



Zp�t nahoru na obsah...

Pelh�imovsk� nemocnice zp��stupn� od pond�l� 53 parkovac�ch m�st v podzemn�m podla�� Pavilonu p��e o rodinu
Nemocnice v Pelh�imov� zp��stup�uje pro sv� klienty od pond�l� 23. ledna parkovac� z�zem� v podzemn�m podla�� Pavilonu p��e o rodinu. Parkovi�t� bude otev�eno non-stop a nab�z� 53 parkovac�ch st�n� z toho t�i parkovac� st�n� pro invalidy a jedno parkovac� st�n� pro vozy s ko��rky. Parkov�n� v are�lu nemocnice je prvn�ch 30 minut ZDARMA, ka�d�ch dal��ch zapo�at�ch 60 minut je ZPOPLAT�ENO ��stkou 30 korun.
Platbu za parkov�n� lze prov�st na bezobslu�n� pokladn� um�st�n� v p��zem� Pavilonu p��e o rodinu (mo�nost platby bezkontaktn� i hotov�), pop��pad� v INFO centru v hlavn� l��kov� budov� nebo na bezobslu�n� pokladn� um�st�n� u tov�rn�ho kom�na.

Vozidla s dopravn� zna�kou ozna�uj�c� p�epravu ZTP maj� parkov�n� v are�lu nemocnice ZDARMA. D�rci krve a krevn�ch slo�ek maj� v den odb�ru parkov�n� v are�lu nemocnice ZDARMA.

V cel�m are�lu je dopravn� zna�kou vymezena z�na z�kazu st�n� motorov�ch vozidel. Vozidla mohou parkovat pouze na vyhrazen�ch parkovi�t�ch. V�ichni �idi�i jsou povinni respektovat dopravn� zna�en� a neohrozit pr�jezd v are�lu.
Alexandra KNAPOV�



Zp�t nahoru na obsah...

Policist� z jednoho m�sta ��d� nasazen� sil a prost�edk�, nejv�t�� n�por m�li opera�n� d�stojn�ci na Vyso�in� v srpnu
Policist� na integrovan�m opera�n�m st�edisku Krajsk�ho �editelstv� policie kraje Vyso�ina zalo�ili v informa�n�ch syst�mech za lo�sk� rok celkem 30 677 akc�, kter� vy�adovaly vysl�n� policejn�ch hl�dek na dan� konkr�tn� m�sto ud�losti. V pr�m�ru na jeden m�s�c tak p�ipadalo celkem 2 556 zalo�en�ch akc�. V pr�m�ru na jeden den se pak jednalo o 84 akc�. Nejv�t�� po�et p��pad� - 3 030 - museli �e�it opera�n� d�stojn�ci loni v srpnu, kdy se pr�m�rn� po�et akc� za opera�n� den, tedy na �ty�iadvacet hodin, vy�plhal bezm�la k hranici 100 zalo�en�ch akc�, konkr�tn� ��slu 97. Pr�m�rn� dojezdov� �as prvn� hl�dky na m�sto ud�losti loni �inil osm minut. Nejkrat��ho pr�m�r dojezdov�ho �asu na m�sto ud�losti loni dos�hli v m�s�ci �noru, a to 5 minut 58 sekund.
Integrovan� opera�n� st�ediska jsou pracovi�t�, kter� v nep�etr�it�m provozu zabezpe�uj� pln�n� bezodkladn�ch policejn�ch �kol� v mimo��dn�ch situac�ch. Hlavn�m �kolem opera�n�ho st�ediska je p�edev��m koordinovat a organizovat v r�mci sv� teritori�ln� p�sobnosti nasazov�n� policejn�ch sil a prost�edk�. V p��pad�, �e nasazen� sil a prost�edk� p�i pln�n� �kol� Policie �esk� republiky p�esahuje hranice kraje nebo v�ce kraj�, prob�h� spolupr�ce mezi sousedn�mi krajsk�mi integrovan�mi opera�n�mi st�edisky, p��padn� je vy��d�na sou�innost s opera�n�m st�ediskem Policejn�ho prez�dia �esk� republiky.

Krom� toho se opera�n� st�ediska pod�lej� na pln�n� slu�ebn�ch �kol�, kter� spo��v� zejm�na v poskytov�n� servisu v�konn�m policejn�m �tvar�m a p�soben�m v oblasti koordinace sil a prost�edk� �tvaru sm��uj�c�ch k zabezpe�en� relevantn� reakce na vzniklou bezpe�nostn� situaci. Hlavn�m �kolem opera�n�ho st�ediska je koordinovat a organizovat v r�mci sv� teritori�ln� p�sobnosti nasazov�n� policejn�ch sil a prost�edk�. St�ediska se pod�lej� tak� na zaji�t�n� sou�innosti s ostatn�mi org�ny a organizacemi, zvl�t� v r�mci integrovan�ho z�chrann�ho syst�mu. Pro �plnost je pot�eba uv�st, �e syst�m opera�n�ho ��zen� v Policii �esk� republiky tvo�� v sou�asn� dob� �trn�ct integrovan�ch opera�n�ch st�edisek krajsk�ch policejn�ch �editelstv�, opera�n� st�ediska �tvar� s celorepublikovou p�sobnost� a opera�n� st�edisko Policejn�ho prezidia �esk� republiky, u kter�ho do�lo rozkazem policejn�ho prezidenta s ��innost� od 1. ledna leto�n�ho roku ke zm�n� na N�rodn� opera�n� centrum.

Opera�n� st�edisko v na�em kraji zaji��uje tak� nep�etr�itou obsluhu linky t�s�ov�ho vol�n� 158. Opera�n� d�stojn�ci maj� d�ky pou��v�n� modern�ch technologi� - jednotn� informa�n� technologick� a komunika�n� platformy a mapov�ch podklad� - po celou dobu slu�by neust�le k dispozici aktu�ln� informace o pohybu hl�dek po cel�m Kraji Vyso�ina a o spolupr�ci v p��pad� pot�eby mohou prost�ednictv�m t�chto technologi� po��dat tak� policejn� hl�dky ze sousedn�ch kraj�. Typick�m p��kladem je pron�sledov�n� pachatel�, kte�� nap��klad uj�d�j� z m�sta �inu. Tyto hl�dky pak p�i policejn�m z�kroku koordinuj�. V lo�sk�m roce se tato spolupr�ce mnohokr�t vyplatila a p�isp�la nejen k zadr�en� nebezpe�n�ch pachatel�, ale tak� k z�chran� lidsk�ch �ivot�. Mo�nost rychl�ho spojen� mezi jednotliv�mi opera�n�mi st�edisky a dokonce se zahrani�n�mi kolegy dok�zal vyu��t loni v �ervnu jeden z velitel� sm�ny vyso�insk�ho integrovan�ho opera�n�ho st�ediska. Poda�ilo se zachr�nit �ivot cizinci - �idi�i dod�vkov�ho vozidla, kter�mu se na cest� z N�mecka do Polska p�es �eskou republiku ud�lalo �patn�. Policist� z integrovan�ho opera�n�ho st�ediska na Vyso�in� na p�tr�n� po aktu�ln�m pohybu mu�e �zce spolupracovali se sv�mi kolegy z odd�len� zahrani�n�ch vztah� Chot�buz a policisty z opera�n�ho odboru Policejn�ho prezidia �esk� republiky.

Samostatn�m pracovi�t�m integrovan�ho opera�n�ho st�ediska je pult dopravy, kde se sb�haj� v�echny aktu�ln� informace o dopravn�ch ud�lostech a dopravn�ch nehod�ch na devades�ti kilometrov�m �seku d�lnice D1 (�sek 73,7 km � 166,5 km) a na v�ech ostatn�ch komunikac�ch na �zem� cel�ho kraje Vyso�ina. Toto pracovi�t� je z hlediska po�tu ud�lost� nejv�ce exponovan� v dob� ne��douc�ch klimatick�ch podm�nek a kalamit, kter� v�razn� ovliv�uj� sj�zdnost nebo pr�jezdnost silnic. Policist�, kte�� slou�� na tomto pultu, v�echny aktu�ln� dopravn� informace vkl�daj� do celorepublikov�ho informa�n�ho syst�mu CDI 2, co� je informa�n� syst�m centra dopravn�ch informac�, kter� pak vyu��vaj� p�edev��m �idi�i pomoc� r�zn�ch aplikac� nap��klad v mobiln�ch telefonech, navigac�ch, ale i prost�ednictv�m m�di�.

Integrovan� opera�n� st�edisko v podm�nk�ch policie v Kraji Vyso�ina funguje od ledna roku 2007. V roce 2014 pro�lo z�sadn� modernizac�, v r�mci n� bylo pracovi�t� vybaveno novou modern� technologi�, kter� v�razn� zkvalitnila podm�nky pro v�kon slu�by opera�n�ch d�stojn�k�, a tak� zlep�ila syst�m komunikace a koordinace mezi ostatn�mi slo�kami integrovan�ho z�chrann�ho syst�mu. Nov� modernizovan� podoba opera�n�ch prostor� p�inesla pro �innost slu�bu konaj�c�ch policist� celou �adu d�le�it�ch zm�n. V m�stnosti opera�n�ho s�lu se zv��il po�et pracovi�� z p�vodn�ch osmi na sou�asn�ch dvan�ct. Do voln�ho prostoru b�val�ho chodbov�ho traktu byla nav�c um�st�na dv� atypick� pracovi�t�, co� umo��uje v p��pad� pot�eby opera�n�ho ��zen�, nebo vzniku krizov� situace nasadit do slu�by vy��� po�et policist�.

�Cestou integrovan�ho opera�n�ho st�ediska jsou zas�l�ny a evidov�ny po�ty odbaven�ch a registrovan�ch osob na krajsk�m asisten�n�m centru pomoci Ukrajin� (KACPU), kde pracovn�ci odboru cizineck� policie (OCP) s pracovn�ky odboru azylov� a migra�n� politiky (OAMP) zaji��uj� pr�v� registraci, p��padnou do�asnou ochranu, kter� nahradila v�zum strp�n�, zdravotn� poji�t�n�, �i informace o zam�stn�n�, uvedl plk. Ing. Radek J�nsk�, vedouc� opera�n�ho odboru Krajsk�ho �editelstv� policie kraje Vyso�ina.

V sou�asn� dob� je na integrovan�m opera�n�m st�edisku Krajsk�ho �editelstv� policie kraje Vyso�ina za�azeno celkem 43 policist� z celkov�ho po�tu slu�ebn�ch m�st 44. Slu�ba na integrovan�m opera�n�m st�edisku pat�� mezi nejn�ro�n�j�� slu�by v r�mci cel� policie. �Policist�, kte�� zde slou�� na postech vrchn�ch inspektor� �i komisa��, pat�� mezi velice zku�en� kolegy, kte�� pracuj� s informacemi z�skan�mi od oznamovatel�, �i z opera�n�ch st�edisek ostatn�ch slo�ek IZS, tyto informace musej� rychle zaevidovat, vyhodnotit a p�edev��m odpov�dn� rozhodnout o spr�vn�m postupu a na m�sto vyslat bez pr�tah� dostate�n� po�et sil a prost�edk�, tak aby se p�ede�lo z�va�n�m n�sledk�m, �i �kod�m majetku.�

V kontaktu s oznamovateli mus� b�t slu�bu konaj�c� policista v�dy empatick�, nebo� �lov�k, kter� se obrac� se sv�m vol�n�m na linku 158, �asto pro��v� velkou psychickou z�t�, m��e b�t v ohro�en� �ivota, ve �patn�m zdravotn�m stavu, v �oku po dopravn� nehod� nebo v krizi. Ob�as se tak� bohu�el st�v�, zejm�na v no�n�ch hodin�ch, �e na linku 158 telefonuj� podnapil� osoby, kter� policisty bezd�vodn� vulg�rn� ur�ej� a zbyte�n� blokuj� t�s�ovou linku. Pokud se jedn� o opakovan� zlomysln� vol�n�, volaj�c�ho �ek� za zneu�it� t�s�ov� linky p��sn� postih v z�vislosti na stanoven� pr�vn� kvalifikace takov�ho jedn�n�. Ka�d� p�ijat� hovor na linku t�s�ov�ho vol�n� 158 je automaticky z�lohov�n a po��zen� audioz�znam je ulo�en do datab�ze, tedy ka�d� zlomysln� nebo bezd�vodn� vol�n� lze snadno dohledat a n�sledn� pou��t jako d�kaz v p��pad� prokazov�n� zneu�it� t�s�ov� linky. Zneu�it� linky t�s�ov�ho vol�n� m��e m�t v�n� n�sledky. V dob�, kdy slo�ky vyj�d�j� na smy�len� vol�n�, m��e jejich okam�itou pomoc pot�ebovat n�kdo jin� na jin�m m�st�. Osoba, kter� zneu�ije linku t�s�ov�ho vol�n�, poru�uje z�kon o elektronick�ch komunikac�ch v rovin� p�estupkov�ho jedn�n�, za co� lze ulo�it pokutu ve v��i 200 000 korun.

Foto: Policie �R
Dana ��RTKOV�



Zp�t nahoru na obsah...

Z policejn�ho den�ku: spreje�i po�m�rali fas�du domu i vrata gar�e; �ena, kter� u sebe m�la d�t�, nad�chala t�m�� t�i promile
Fas�dy bytov�ho domu v Erbenov� ulici v Jihlav� po�m�ral v dob� od pond�ln�ho ve�era 16. ledna do �tern�ho ve�era dosud nezn�m� vandal. Pachatel po�kodil fas�du domu sprejov�m n�pisem �lut� a �erven� barvy, zp�sobil tak p�edb�n� vy��slenou �kodu za necel� t�i tis�ce korun. Policist� p��pad prov��uj� pro podez�en� ze sp�ch�n� p�e�inu po�kozen� ciz� v�ci a po pachateli p�traj�. Uvedla to mluv�� policist� Jana Kroutilov�.
Sprejer po�m�ral vrata gar�e
Policist� p�traj� po pachateli, kter� ve Velk�m Mezi���� na ���rsku po�kodil d�ev�n� vrata na ulici �erm�kova. Ke sp�ch�n� �inu do�lo v dob� od odpoledn�ch hodin pond�l� 16. ledna do �ter� 17. ledna. "Dosud nezji�t�n� pachatel posprejoval �ernou barvou d�ev�n� vrata gar�e, ��m� majiteli zp�sobil �kodu", informovala mluv�� policist� Michaela L�brov�. Policist� p��pad prov��uj� pro podez�en� ze sp�ch�n� trestn�ho �inu po�kozen� ciz� v�ci, po pachateli p�traj�.

�ena, kter� u sebe m�la d�t�, nad�chala t�m�� t�i promile
Pracovnice org�nu soci�ln� pr�vn� ochrany d�t� p�ivolala ve st�edu 18. ledna p�ed druhou hodinou odpoledne do bytu dev�tat�icetilet� �eny v Havl��kov� Brod�, kter� u sebe m�la svoji malou dceru, policisty. "Ti u �eny provedli dechovou zkou�ku s pozitivn�m v�sledkem, kdy nam��en� hodnota vyk�zala 2,82 promile alkoholu. Jeliko� �ena nebyla schopna se dostate�n� postarat o d�t�, p�evzala si jej bl�zk� p��buzn�. Policist� ud�lost zadokumentovali a dev�tat�icetilet� �ena je podez�el� z p�estupkov�ho jedn�n�", informovala mluv�� policist� Michaela L�brov�.

Opil� agresivn� �ena skon�ila na z�chytce
Ve st�edu 18. ledna byli policist� v Jihlav� p�ed dev�tou hodinou ve�er p�ivol�ni k ubytovac�mu za��zen�, kde se na chodb� nach�zela zna�n� opil� agresivn� �ena. "Chovala se velmi hlu�n�, tloukla do za��zen� objektu a vyk�ikovala. Policist� zjistili, �e se jedn� o jedna�ty�icetiletou �enu, m�la drobn� zran�n�. P�ivolali proto zdravotnickou z�chrannou slu�bu, kter� �enu o�et�ila. P�i dechov� zkou�ce j� policist� nam��ili hodnotu 2,73 promile alkoholu. Opilou �enu zajistili a po o�et�en� ji odvezli na protialkoholn� z�chytnou stanici k vyst��zliv�n�", uvedla policejn� mluv�� Jana Kroutilov�. Je podez�el� ze sp�ch�n� p�estupku proti ve�ejn�mu po��dku.

St�et vozidel
Ve st�edu 18. ledna do�lo p�ed jednou hodinou odpoledne na k�i�ovatce u obce Zho� na Jihlavsku k dopravn� nehod�. "�estat�icetilet� �idi� automobilu Audi jel ve sm�ru od obce V�nice a vjel do k�i�ovatky ve chv�li, kdy po hlavn� silnici proj�d�lo vozidlo �koda Superb ve sm�ru na Jihlavu, a do�lo ke st�etu. Automobil �koda vyjel po n�razu mimo komunikaci, kde narazil do dopravn�ho zna�en�. Jeho �idi� utrp�l p�i dopravn� nehod� zran�n�", uvedla Jana Kroutilov�. Policist� provedenou dechovou zkou�kou u obou �idi�� po�it� alkoholu vylou�ili. P�i dopravn� nehod� vznikla p�edb�n� vy��slen� �koda za necel�ch 500 tis�c korun. �idi� vozidla Audi je podez�el� ze sp�ch�n� p�estupkov�ho jedn�n� na �seku dopravy.

Mu� ��dil auto p�es ulo�en� z�kaz
Ze sp�ch�n� trestn�ho �inu je podez�el� �ty�iasedmdes�tilet� mu�, kter� ��dil u obce Zmi�ovice na Pelh�imovsku, i kdy� to m� zak�z�no. "Ve st�edu 18. ledna po poledni zastavili policist� osobn� v�z �koda a p�i kontrole �idi�e zjistili, �e m� od ��jna lo�sk�ho roku na z�klad� rozhodnut� okresn�ho soudu vysloven� z�kaz �innosti spo��vaj�c� v z�kazu ��zen� v�ech motorov�ch vozidel na dobu 15 m�s�c�. Mu� v dal�� j�zd� pokra�ovat nesm�l", uvedla mluv�� policist� Michaela L�brov�. Policist� zah�jili �kony trestn�ho ��zen� pro podez�en� ze sp�ch�n� trestn�ho �inu ma�en� v�konu ��edn�ho rozhodnut�.

�idi�ka je podez�el� z p�estupk�
Ve st�edu 18. ledna zastavili policist� na silnici v Jackov� na T�eb��sku po jeden�ct� hodin� ve�er vozidlo VW Passat a provedli kontrolu. "Zjistili, �e osmadvacetilet� �idi�ka nevlastn� �idi�sk� opr�vn�n�. Dechov� zkou�ka u n� byla negativn�, test na zji�t�n� ovlivn�n� n�vykovou l�tkou ale ne. Test byl pozitivn� na amfetamin. L�ka�sk�mu vy�et�en� se bezd�vodn� odm�tla podrobit. D�le policist� zjistili, �e vozidlo nem� platnou technickou kontrolu, kter� skon�ila vloni na podzim. Policist� �idi�ce zak�zali dal�� j�zdu", informovala mluv�� policist� Jana Kroutilov�. �ena je podez�el� ze sp�ch�n� p�estupkov�ho jedn�n� na �seku dopravy.
Eva �INKOVSK�



Zp�t nahoru na obsah...

Silni���i letos chystaj� na Vyso�in� dvacet staveb na d�lnici D1 a na v�ech p�ti silnic�ch I. t��d
Pro leto�n� stavebn� sez�nu je v p��prav� dvacet stavebn�ch akc� na d�lnici D1 na Vyso�in� a na v�ech p�ti silnic�ch I. t��d, kter� krajem proch�z�. Nejv�ce by se m�lo pracovat na silnici I/38, kde jich je v p��prav� �est a k nim� p�istupuje dokon�en� opravy jihlavsk�ho d�lni�n�ho p�ivad��e v jeho lev�m j�zdn�m p�su. Dokon�ovat se v leto�n�m roce budou je�t� dal�� dv� opravy zapo�at� v roce 2022. Konkr�tn� se jedn� o opravu povrchu komunikace I/37 a jej�ho odvodn�n� mezi �d�rcem nad Doubravou a hranic� s Pardubick�m krajem a realizace protihlukov�ch opat�en� v �seku severov�chodn�ho obchvatu Havl��kova Brodu na silnici I/34.
V r�mci nov�ch p�ipravovan�ch stavebn�ch akc� by se tak v leto�n�m roce mohlo za��t pracovat na �esti mostech, oprav�ch necel�ch 20 kilometr� vozovek sinici I. t��d a t�ech protihlukov�ch st�n�ch (investi�n� akce). P�edpokl�dan� n�klady na v�echny akce se �plhaj� k jedn� miliard� korun bez DPH (nejsou zapo��t�ny ji� zah�jen� opravy). To zda se v tomto roce poda�� alespo� zah�jit v�echny p�ipravovan� akce, je samoz�ejm� tak� z�visl� na koordinaci se stavbami dal��ch investor�, jako jsou Kraj Vyso�ina nebo obce. V tomto kontextu bude nap��klad nutn� zohlednit mo�nosti �e�en� dopravn� in�en�rsk�ch opat�en� v n�vaznosti na zachov�n� odpov�daj�c� dopravn� obslu�nosti v jednotliv�ch ��stech Vyso�iny p�i sou�asn�m zohledn�n� bezpe�nosti pr�ce na komunikac�ch a realizovan�ch technologi� v pr�b�hu pl�novan�ch nebo prob�haj�c�ch prac�. Nez��dka to jsou po�adavky protich�dn�.

V sou�asn� dob� u� �editelstv� silnic a d�lnic vyb�r� zhotovitele opravy konstruk�n�ch vrstev komunikace I/19 mezi Ronovem a Nov�mi Dvory na ���rsku v p�edpokl�dan� hodnot� zak�zky 54 milion� korun bez DPH. Zhotovitele rovn� vyb�r� pro �pravu k�i�ovatky silnic I/38 a II/400 u Zv�rkovic. Tato �prava v p�edpokl�dan� hodnot� 16,35 milionu korun bez DPH by m�la p�isp�t ke zv��en� bezpe�nosti tohoto nehodov�ho m�sta. Sv� zhotovitele m� ji� oprava vozovky severov�chodn�ho obchvatu Havl��kova Brodu na silnici I/34 a tak� oprava historick�ho mostu D1-075.1 u P�t� na Pelh�imovsku.

Foto �SD: ilustra�n�
Martin BU�EK



Zp�t nahoru na obsah...

Pelh�imovsko je v objasn�nosti op�t nej�sp�n�j�� v cel�m kraji
V�sledkem skv�l� pr�ce uniformovan�ch policist� a kriminalist� na Pelh�imovsku je stejn� jako v p�edchoz�ch letech nejvy��� objasn�nost v cel�m kraji. Objasn�nost zde v roce 2022 p�es�hla hranici t�ia�edes�ti procent. V lo�sk�m roce do�lo na Pelh�imovsku celkem k 782 trestn�m �in�m a z tohoto po�tu policist� objasnili 496 p��pad�. Objasn�nost tedy �inila 63,4 %. V roce 2021 policist� prov��ovali 701 trestn�ch �in�, z nich� objasnili 474, objasn�nost tak �inila 67,6 %. Policist� z obvodn�ho odd�len� Kamenice nad Lipou dos�hli v�ce jak 70% objasn�nosti.
Kriminalita v roce 2022 na jednotliv�ch obvodn�ch odd�len�ch

K nejv�ce trestn�m �in�m do�lo v roce 2022 na �zem� obvodn�ho odd�len� Pelh�imov a jeho okol�. Policist� zde prov��ovali 325 trestn�ch �in�, z nich� objasnili 212 trestn�ch �in�. Objasn�nost �inila 65,2 %. V roce 2021 zde policist� prov��ovali 274 trestn�ch �in�, z nich� 204 objasnili, tedy 74,5 %.

V teritoriu obvodn�ho odd�len� Humpolec a jeho okol� policist� zaevidovali celkem 194 trestn�ch �in� a z tohoto po�tu se jim poda�ilo 115 trestn�ch �in� objasnit. Objasn�nost tak na Humpolecku �inila 59,3 %. V roce 2021 policist� prov��ovali 201 trestn�ch �in� a z tohoto po�tu jich objasnili 128, tedy 63,7 %.

V p�sobnosti obvodn�ho odd�len� Kamenice nad Lipou do�lo v roce 2022 k 164 p��pad�m, a z tohoto po�tu policist� 117 trestn�ch �in� objasnili. Objasn�nost tak �inila 71,3 %. V roce 2021 se jednalo o 121 p��pad�, z toho 74 objasn�n�ch, co� je 61,2 %.

Obvodn� odd�len� Pacov je �zem�m, kde v lo�sk�m roce do�lo k nejm�n� trestn�m �in�m. Policist� zde prov��ovali 99 trestn�ch �in�, z nich� 52 do konce roku objasnili, tedy 52,5 %. V roce 2021 se jednalo o 105 p��pad�, z toho 68 objasn�n�ch, tedy 64,8 %.

N�siln� trestn� �innost

Na Pelh�imovsku do�lo v lo�sk�m roce k v�znamn�mu poklesu t�to oblasti trestn� �innosti, a to o 24 p��pad�. V roce 2022 policist� zaevidovali 47 n�siln�ch trestn�ch �in�, z nich� kriminalist� 35 objasnili. Celkov� objasn�nost n�siln� trestn� �innosti tedy za toto obdob� �inila 74,5 %. V roce 2021 do�lo k 71 trestn�m �in�m, z tohoto po�tu kriminalist� objasnili 61 trestn�ch �in� a objasn�nost �inila 85,9 %.

Nej�ast�j��m n�siln�m trestn�m �inem, kter� byl v roce 2022 na �zem� Pelh�imovska evidov�n, bylo �mysln� ubl�en� na zdrav�. Policist� zaevidovali celkem 13 p��pad�, p�i�em� do konce roku v deseti p��padech prov��ov�n� ukon�ili. V roce 2021 se jednalo o 20 p��pad�, z toho 16 do konce obdob� objasn�n�ch.

Trestn�m �inem, kter� m� druh� nejv�t�� zastoupen� v t�to kategorii trestn� �innosti, je nebezpe�n� vyhro�ov�n�. Policist� v lo�sk�m roce prov��ovali 11 p��pad� a v dev�ti p��padech prov��ov�n� do konce roku ukon�ili. V roce 2021 zadokumentovali 17 p��pad� a v patn�cti

p��padech prov��ov�n� do konce roku ukon�ili.

Dal��m v po�ad� je s osmi zaevidovan�mi p��pady trestn� �in poru�ov�n� domovn� svobody a u p�ti p��pad� policist� prov��ov�n� ukon�ili do konce roku. Ve srovn�n� s rokem 2021 se tento po�et zv��il o jeden trestn� �in.

Pelh�imov�t� kriminalist� v lo�sk�m roce zaevidovali 3 p��pady trestn�ho �inu loupe�e, p�i�em� loupe�n� p�epaden� pat�� mezi nejz�va�n�j�� n�siln� trestn� �iny. Z tohoto po�tu se policist�m poda�ilo v�echny t�i p��pady objasnit. D�le kriminalist� prov��ovali dal�� t�i p��pady loupe�e, av�ak u t�chto zjistili, �e �lo o vymy�len� p��b�hy.

Mravnostn� trestn� �innost

V lo�sk�m roce prov��ovali kriminalist� na Pelh�imovsku 19 mravnostn�ch trestn�ch �in�, z nich� 10 do konce roku objasnili. Objasn�nost tedy �inila 52,6 %. V roce 2021 se jednalo o 14 p��pad�, z toho 11 objasn�n�ch do konce obdob�.

Majetkov� trestn� �innost

V roce 2022 policist� na Pelh�imovsku zadokumentovali 320 majetkov�ch trestn�ch �in�. Z tohoto po�tu se policist�m poda�ilo objasnit 110 p��pad�. Objasn�nost majetkov� trestn� �innosti za uveden� obdob� �inila 34,4 %. V roce p�ede�l�m do�lo k 254 majetkov�m trestn�m �in�m, z nich� policist� 96 p��pad� objasnili, tedy 37,8 %.

V leto�n�m roce se ve 101 p��padech jednalo o kr�de�e vloup�n�m, v 94 p��padech o kr�de�e prost� a 125 trestn�ch �in� jsou zb�vaj�c� majetkov� trestn� �iny.

Kr�de�e vloup�n�m

V lo�sk�m roce policist� na Pelh�imovsku prov��ovali 101 p��pad�, z nich� 37 objasnili a objasn�nost tak dos�hla 36,6 %. V roce p�ede�l�m se jednalo o 105 prov��ovan�ch vloup�n�, z nich� policist� objasnili tak� 37 p��pad�, objasn�nost tedy �inila 35,2 %.

V lo�sk�m roce policist� zaevidovali 15 trestn�ch �in� kr�de�e vloup�n�m do v�kendov�ch chat. Z tohoto po�tu do konce obdob� objasnili osm p��pad�. V p��pad� vloup�n� do motorov�ch vozidel policist� v roce 2022 zadokumentovali 13 trestn�ch �in�, z nich� pouze jeden objasnili. V souvislosti s vloup�n�m do rodinn�ch dom� policist� prov��ovali 11 trestn�ch �in� a t�i objasnili.

Kr�de�e prost�

Policist� na Pelh�imovsku v roce 2022 zadokumentovali 94 p��pad�, z nich� objasnili 37. Objasn�nost tedy �inila 39,4 %. V roce 2021 se jednalo o 86 trestn�ch �in�, z toho 39 objasn�n�ch, co� �in� 45,3 %.

V roce 2022 policist� na Pelh�imovsku prov��ovali 14 p��pad� kr�de�� prost�ch v jin�ch objektech, p�i�em� dev�t z nich do konce obdob� objasnili. V souvislosti s kr�de�emi motorov�ch vozidel dvoustop�ch zaevidovali 13 p��pad� a deset objasnili. V dev�ti p��padech prov��ovali kr�de�e v obchodech, z nich� objasnili sedm trestn�ch �in�. Kapesn� kr�de� zaevidovali ve t�ech p��padech a jeden objasnili.

Hospod��sk� trestn� �innost

V roce 2022 do�lo na Pelh�imovsku k 81 hospod��sk�m trestn�m �in�m, z nich� policist� do konce roku 53 objasnili. Objasn�nost v tomto p��pad� �inila 65,4 %. V roce 2021 do�lo k 75 p��pad�m, z toho objasn�n�ch bylo 50, tedy 66,7 %.

Nej�ast�j��m trestn�m �inem v t�to oblasti je trestn� �in podvodu. Policist� prov��ovali 21 p��pad� tohoto trestn�ho �inu, z nich� 15 objasnili. V roce 2021 se jednalo o 23 trestn�ch �in�, z toho 16 objasn�n�ch.

Dal��m, �asto prov��ovan�m trestn�m �inem v t�to kategorii v lo�sk�m roce, je s po�tem 17 p��pad� trestn� �in �v�rov�ho podvodu. Ve srovn�n� s rokem p�ede�l�m do�lo k n�r�stu o �est trestn�ch �in�.

Celkem osm p��pad� policist� zadokumentovali v p��pad� trestn�ho �inu zkreslov�n� �daj� o stavu hospoda�en� a jm�n�. V roce 2021 policist� evidovali 4.

Ostatn� trestn� �innost

V kategorii ostatn� kriminality v roce 2022 policist� prov��ovali 145 trestn�ch �in� a u 134 p��pad� do konce roku prov��ov�n� ukon�ili. Objasn�nost tedy �inila 92,4 %. V roce 2021 policist� odhalili 123 p��pad�.

Nej�ast�ji prov��ovan�m trestn�m �inem v t�to kategorii je trestn� �in ma�en� v�konu ��edn�ho rozhodnut� a vyk�zan�. Policist� na Pelh�imovsku v lo�sk�m roce odhalili 76 p��pad� tohoto trestn�ho �inu. V roce 2021 odhalili 61 trestn�ch �in�.

Druh�m nej�ast�j��m trestn�m �inem v t�to oblasti je trestn� �in nedovolen� v�roby a jin�ho nakl�d�n� s omamn�mi a psychotropn�mi l�tkami a s jedy pro jin�ho. V lo�sk�m roce se jednalo o 33 trestn�ch �in�, kter� policist� odhalili a zadokumentovali. Objasn�nost v tomto p��pad� �inila 97 %. V roce 2021 policist� odhalili stejn� po�et p��pad�, jako v lo�sk�m roce.

V lo�sk�m roce policist� na Pelh�imovsku zaevidovali 15 p��pad� po�kozen� ciz� v�ci - sprejerstv�, z nich� do konce roku 12 objasnili. V roce p�ede�l�m se jednalo o 12 trestn�ch �in�, z toho p�t objasn�n�ch.

Zb�vaj�c� trestn� �innost

V roce 2022 policist� zaevidovali celkem 170 trestn�ch �in� spadaj�c�ch do t�to kategorie. Objasn�nost do konce roku �inila 90,6 %, tedy 154 objasn�n�ch p��pad�. Za stejn� obdob� roku 2021 se jednalo o 164 trestn�ch �in�.

Nejvy��� pod�l na tomto druhu kriminality m� za uveden� obdob� trestn� �in ohro�en� pod vlivem n�vykov� l�tky. Policist� na Pelh�imovsku odhalili 74 t�chto trestn�ch �in�. V roce 2021 jich odhalili 71.

Dal��m nejv�ce prov��ovan�m trestn�m �inem v t�to kategorii je trestn� zanedb�n� povinn� v��ivy, kdy policist� prov��ovali 46 p��pad�. V roce 2021 se jednalo o 48 p��pad�.
Michaela L�BROV�



Zp�t nahoru na obsah...

Po�et dr�itel� zbrojn�ch pr�kaz� meziro�n� roste, nejv�ce pro ochranu �ivota a zdrav�
Odbor slu�by pro zbran� a bezpe�nostn� materi�l Krajsk�ho �editelstv� policie kraje Vyso�ina vykon�v� st�tn� spr�vu v oblasti zbran�, st�eliva a bezpe�nostn�ho materi�lu. S t�m tak� bezprost�edn� souvisej� konkr�tn� vykon�van� �innosti v t�to oblasti. Ke dni 31. prosince 2022 bylo v Centr�ln�m registru zbran� v Kraji Vyso�ina evidov�no celkem 17 061 dr�itel� zbrojn� pr�kaz�, co� p�edstavuje n�r�st o 140 dr�itel� ve srovn�n� s rokem 2021. Z celkov�ho po�tu evidovan�ch dr�itel� zbrojn�ch pr�kaz� je 11 515 osob dr�itelem skupiny E - tedy za ��elem ochrany �ivota a zdrav�, co� p�edstavuje 67,5 procent z celkov�ho po�tu dr�itel� zbrojn�ch pr�kazu.
Ke stejn�mu datu u dr�itel� zbrojn�ch pr�kaz� v na�em kraji evidujeme 55 136 zbran�. V meziro�n�m srovn�n� tento po�et p�edstavuje n�r�st o 2 277 zbran�. V Kraji Vyso�ina evidujeme 95 dr�itel� zbrojn�ch licenc� � jde nap��klad o podnikatele, sportovn� kluby a dal�� subjekty podle z�kona o zbran�ch. Tento po�et meziro�n� narostl o jednu zbrojn� licenci. Z celkov�ho po�tu dr�itel� zbrojn�ch licenc� je 53 dr�itel� ve skupin� C - n�kup, prodej zbran� a st�eliva. U dr�itel� zbrojn�ch licenc� jsme ke konci roku 2022 evidovali 501 zbran�. Z v��e uveden�ch p�ehled� vypl�v�, �e v Kraji Vyso�ina u dr�itel� zbrojn�ch pr�kaz� a zbrojn�ch licenc� evidujeme celkem 55 637 zbran�, k tomu 74 zbran� kategorie C-I u osob, kter� nejsou dr�iteli zbrojn�ho pr�kazu nebo zbrojn� licence. V na�em kraji evidujeme 11 dr�itel� muni�n�ch pr�kaz�.

Na Vyso�in� je registrov�no osm kus� bezpe�nostn�ho materi�lu, kdy jde o vojensk� materi�l prodan� do civilu. Zpravidla se jedn� o obrn�n� transport�ry, kdy� �ty�i jsou registrov�ny na Havl��kobrodsku, jeden na Jihlavsku a t�i na T�eb��sku. V Kraji Vyso�ina je provozov�no 70 st�elnic.

�Z d�vod� ohro�en� bezpe�nosti policist� na�eho odboru vydali ve �ty�ech p��padech rozhodnut� o pozastaven� st�elnice. V pr�b�hu lo�sk�ho roku jsme provedli u dr�itel� zbrojn�ch licenc�, dr�itel� bezpe�nostn�ho materi�lu a provozovatel� st�elnic celkem 50 kontrol, p�i nich� jsme zjistili dev�t p�estupk�,� uvedla plk. Mgr. V�ra Kazatelov�, vedouc� odboru slu�by pro zbran� a bezpe�nostn� materi�l Krajsk�ho �editelstv� policie kraje Vyso�ina. Mezi dal�� d�le�it� �innosti odboru slu�by pro zbran� a bezpe�nostn� materi�l pat�� organizov�n� zkou�ek odborn� zp�sobilosti �adatel� o vyd�n� zbrojn�ho pr�kazu. T�ch bylo loni provedeno celkem 24. Ke zkou�k�m bylo pod�no celkem 575 p�ihl�ek. 100 uchaze�� u t�to zkou�ky neusp�lo.

Policist� odboru slu�by pro zbran� a bezpe�nostn� materi�l kontroluj� pln�n� v�ech povinnost� dr�itel� na �seku zbran� a st�eliva a zji�t�n� poru�en� �e�� v p�estupkov�m ��zen�. V od�vodn�n�ch p��padech rozhoduj� policist� o zaji�t�n� zbran�, st�eliva nebo dokladu a v od�vodn�n�ch p��padech rozhoduj� tak� o odn�t� zbrojn�ho pr�kazu. Loni bylo od�ato celkem 36 zbrojn�ch pr�kaz�, z toho osm pro zdravotn� nezp�sobilost, �trn�ct pro ztr�tu bez�honnosti (dr�itel odsouzen pro trestn� �in) a �trn�ct z d�vodu pozbyt� spolehlivosti (dva a v�ce p�estupk� dr�itele).

Ka�doro�n� v podzimn�ch m�s�c�ch prov�d�j� policist� z odboru slu�by pro zbran� a bezpe�nostn� materi�l kontroly na mysliveck�ch honech a sportovn�ch st�eleck�ch sout��ch. Ze strany policist� odboru slu�by pro zbran� a bezpe�nostn� materi�l byly loni provedeny kontroly na celkem 84 honech a sportovn�ch st�eleck�ch sout��ch a bylo zkontrolov�no 1 579 osob a 1 577 zbran�.

Foto: Policie �R
Dana ��RTKOV�



Zp�t nahoru na obsah...


                  M�sta a obce online - port�l �zemn� samospr�vy


Copyright © L. P. �van�ara & Eva �van�arov�-�inkovsk�, 1996 - 2008

Internetov� den�k Regionalist (zalo�en roku 1996): vyd�vaj� Leo Pavel �van�ara & Eva �van�arov�-�inkovsk�; DI�: CZ620709010; po�tovn� adresa:Matky Bo�� 24, 586 01 Jihlava 1; e-mail: regionalist@seznam.cz; telefon:+420 777 307 887; editace a redakce: Leo �van�ara & Eva �van�arov�; fotografie (pokud nen� uvedeno jinak): Leo �van�ara, Eva �van�arov�, Lubo� Pavl��ek; webmaster v�ech dom�n serveru www.regionalist.cz: Leo P. �van�ara; Sponsoring: podrobn�j�� informace o mo�nosti sponsoringu Regionalistu: regionalist@seznam.cz, nebo telefon: +420 777 307 887; Vych�z�: denn� krom� v�kend� a evropsk�ch k�es�ansk�ch sv�tk� (slavnost�)

ter�   7. 1. 2025

� Humpolec z�izuje m�stskou policii, hled� dva str�n�ky
� Prvn� leto�n� ml��ata v jihlavsk� zoologick� zahrad� jako pocta odkazu Geralda Durrella!
� Energetici vyvezli palivo z reaktoru �tvrt�ho v�robn�ho bloku elektr�rny Dukovany
� Na Vyso�in� stoup� ch�ipkov� epidemie, jihlavsk� nemocnice omezila n�v�t�vy, ��st interny uzav�ela �pln�
� Kombinovan� inkub�tor v t�eb��sk� nemocnici podpo�� p��i o nedono�en� miminka
� Dva mu�i v Jihlav� p�epadli mladistv� chlapce, hroz� jim a� deset let za m��emi

Pond�l�   6. 1. 2025

� �ten��i maj� op�t k dispozici knihovnu v Hasskov� ulici v T�eb��i
� Slovensk� barbarstv� nem� konce. Po medv�dech budou st��let i vlky
� Na Havl��kobrodsku se p�evr�til sypa�, �koda je sto tis�c korun
� Rok 2024 v Zoo Jihlava � Siln� z�jem n�v�t�vn�k�, �sp�chy ve vzd�l�v�n� a chovu ohro�en�ch druh�!
� T��kr�lov� pochod na K�eme�n�k p�isp�l do T��kr�lov� sb�rky zat�m nejvy��� ��stkou, vybralo se p�es jednat�icet tis�c korun
� Dva maskovan� lupi�i p�epadli v Moheln� benz�novou pumpu. P�tr� po nich policie

Sobota   4. 1. 2025

� Z velkomezi���sk�ho z�mku: cestov�n� a suven�ry z cest
� V �esk�m ml�n� v Jihlav� se ly�uje, are�l hodlaj� vyu��t tak� z�kladn� �koly k v�uce ly�ov�n�

P�tek   3. 1. 2025

� Prvn� miminko v nov�m roce v pelh�imovsk� porodnici je chlape�ek �t�p�n z Humpolecka
� Jadern� elektr�rny Dukovany a Temel�n cht�j� zv��it v�robu
� Pta�� hodinka prob�hne o v�kendu 10. - 12. ledna, ornitologov� hledaj� dobrovoln�ky
� Prodeje elektronick�ch d�lni�n�ch zn�mek v roce 2024 p�ekonaly o�ek�v�n�, prodalo se jich dev�t milion�

tvrtek   2. 1. 2025

� Jihlava v roce 2025 nezvy�uje poplatky, t�eba za odpad, ani jin� ceny, t�eba j�zdn� v hromadn� doprav�
� V�ro��: Skolen� uboh�ho posledn�ho vlka hajn�m Ma��kem...
� O silvestrovsk� noci n�kdo odp�lil v �ek�rn� v Lukov� petardy, d�ev�n� bouda je po�kozen�
� Prvn� miminko na Vyso�in� se v nov�m roce narodilo v jihlavsk� porodnici, Maty� z Velk� B�te�e dostal od hejtmana d�rky

Pond�l�   30. 12. 2024

� Pacienty p�ed pl�novanou operac� v novom�stsk� nemocnici vy�et�� anesteziolog v nov� ambulanci
� Novoro�n� oh�ostroj v Jihlav� a ve ����e nad S�zavou dopln� kulturn� program

Sobota   28. 12. 2024

� T��kr�lov� pochod na K�eme�n�k zakon�� zp�v�n� koled v kostele Nejsv�t�j�� Trojice

P�tek   27. 12. 2024

� Dobrochov�: Pom�hat je skv�l� pocit. Kry�tof Moravec, Filip Krej�a a Ivan Traxler. T�i osmn�ctilet� studenti jihlavsk�ho gymn�zia Ad Fontes z�skali cenu Dobroch 2024

tvrtek   26. 12. 2024

� V dom� Gustava Mahlera v Jihlav� jsou vystaveny knihy v�zan� v k��i a pergamenu z 15. a 16. stolet�
� Osm set let Pelh�imova je oslava n�s v�ech, ��k� m�stostarosta Karel Kratochv�l
� Oprava frekventovan�ho Znojemsk�ho mostu v Jihlav� za�ne v roce 2027, provoz by m�la omezit na dev�t m�s�c�
� S man�ely Bezd��kov�mi do �ecka v centru PodpoVRCH v jihlavsk� zoologick� zahrad�
� V jihlavsk� nemocnici vyt�hli na �t�dr� den patn�cti lidem kosti z krku, Je��ek p�inesl �ty�i miminka

St�eda   25. 12. 2024

� V Kn�nic�ch na Jihlavsku a v T�eb��i vzpl�ly v podve�er na Bo�� hod rodinn� domy
� P�iopil� �idi� Mercedesu skon�il v �ece
� Kostel svat�ho Marka v Mosti�t�ch bude o novoro�n�ch sv�tc�ch otev�en pro ve�ejnost
� B�hem �t�dr�ho dne zp�sobily po��ry na Vyso�in� �kodu t�m�� milion korun, jeden �lov�k utrp�l zran�n�

Pond�l�   23. 12. 2024